Integrovaný zachranný systém

Při vzniku rozsáhlé mimořádné události, kdy záchranné a likvidační práce nemůže zvládnout jedna záchranářská organizace je potřeba využít síly a prostředky , zkušenosti, odbornost a především kompetence různých orgánů, právnických osob a podnikajicích fyzických osob. Tuto činnost orgánů a organizací je potřeba koordinovat. K tomu je vytvořen v České republice integrovaný záchranný systém (IZS).

Integrovaný záchranný systém je koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací.

Základní složky IZS tvoří

• Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR)
• jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí
• zdravotnická záchranná služba
• Policie České republiky

Tyto složky zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tímto účelem rozmísťují své síly a prostředky po celém území ČR.

Ostatní složky IZS

• vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil
• ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory (městská ppolicie, bezpečnostní služby)
• orgány ochrany veřejného zdraví (orgány hygieny)
• havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby (např. plynárenská, energetika, Báňská záchranná služba, Horská služba ap.)
• neziskové organizace a sdružení občanů, které lze využít k záchranným pracem

Tyto složky poskytují při záchranných a likvidačních pracech plánovanou pomoc na vyžádání.

Stálými orgány pro koordinaci složek IZS jsou operační a informační střediska integrovaného záchranného systému (OPIS IZS) které tvoří:

• operační a informační středisko HZS kraje (OPIS HZS)
• operační a informařní středisko MV - generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (OPIS GŘ HZS ČR)

Na tyto střediska jsou také svedeny linky tísňového volání 112 a 150.

V místě zásahu provádí koordinování záchranných a likvidačních prací složek IZS a vyhlašuje odpovídající stupeň poplachu velitel zásahu, kterým je zpravidla velitel jednotky požární ochrany nebo příslušný funkcionář HZS s právem přednostního velení. Pokud na místě zásahu není ustanoven velitel zásahu, řídí součinnost složek IZS velitel nebo vedoucí zasahujících sil a prostředků IZS, která v místě zásahu provádí stěžejní činnost.

Velitel zásahu je oprávněn vyžádat si při řešení mimořádné situace k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí potřebné věcné prostředky a ukládat fyzickým osobám jednorázové ukoly, tzv. osobní nebo věcnou pomoc.

Koordinaci záchranných a likvidačních prací při řešení mimořádné události vzniklé ve správním obvodu obce s rozšířenou působností může provádět starosta obce s rozšířenou působností, pokud jej o to požádal velitel zásahu.

Hejtman kraje koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události vzniklé na území kraje, pokud přesahuje uzemí jednoho správního obvodu obce s rozšířenou působností a velitel zásahu vyhlásil nejyšší stupeň poplachu nebo jej o to požádal, a nebo jej o koordinaci požádal starosta obce s rozšířenou působností.
Pro koordinaci záchranných a likvidačních prací může hejtman i starosta ORP použít svuj krizový štáb.

Za organizaci a řízení ochrany obyvatelstva při eliminaci mimořádných událostí nesou odpovědnost a plní úkoly v rámci svých kompetencí v souladu se zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému:

• ministerstva a jiné správní úřady,
• orgány kraje, za kreré plní úkoly hasičský záchranný sbor kraje,
• hejtman,
• obecní úřad,
• starosta obce,
• právnické a podnikající fyzické osoby.

Pro zaměstnavatele jsou vymezeny úkoly k ochraně svých zaměstnanců v § 132a Zákonníku práce.

Při vyhlášení krizových stavů (dle zákona č. 240/2000 Sb., a ústavního zákona č. 110/1998 Sb.) se IZS řídí pokyny:

• za stavu nebezpečí - hejtmana kraje
• za nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu - Ministerstva vnitra.