Turistické služby -> Okolí
Zvičina
Podle mnohých nejkrásnější výhled do okolí i na naše nejvyšší české hory Krkonoše je z vrcholu Zvičiny. Do královédvorského údolí shlíží Zvičina z výšky 671 metrů a je tak nejvyšším kopcem 17 km dlouhého horského hřbetu. Působivější než výška absolutní je výška relativní. O 300 m převyšuje Dvůr Králové nad Labem a o 330 m Miletínskou kotlinu. Zvičina byla cílem srazů, poutí, dodnes patří k nejčastějším místům výletů na Královédvorsku. Její vrchol s kostelíkem, založeným roku 1584 i turistická Raisova chata jsou snadno dostupné cestami z Bílé Třemešné, z Mezihoří, od Třebihoště, od Chroustova či Horní Brusnice. Zvičinu navštěvoval Karel Jaromír Erben, Karel Václav Rais, Jaroslav Vrchlický, Václav Štech, Ignát Hermann, zastavil se tu i Karel Hynek Mácha. Vrchol Zvičiny je vynikající místo pro lyžování i paragliding. V minulosti zde bylo i první plachtařské letiště.
Při cestě z vrcholu Zvičiny k Lázním pod Zvičinou je Masarykova studánka, slavnostně odhalená v říjnu roku 1923. Součástí studánky je pohádkový drak, kterého vytesali z hořického pískovce v sochařské a kamenické škole v Hořicích a který zde mezi kameny hlídá pramen čisté vody.
Turistické trasy – červená, žlutá, zelená
Cyklotrasy – červená značka 4086, 4139
Chotěborky
Chotěborky, k nimž se ze Dvora Králové nad Labem dostanete přes Dubenec a Vilantice, vstoupily do kulturního povědomí našeho národa svým slavným rodákem Františkem Xaverem Duškem. Je to malá osada na mírném návrší, která jakoby patřila i dnes do jiného světa. Vedle několika hospodářskými staveními tu je škola, kostel s farou a velkým hřbitovem. Chotěborky bývaly administrativním střediskem a rovněž poutním místem pro okolní obce. Vděčným objektem fotografů je dřevěná gotická zvonice. Je to osmiboký prkenný hranol, který přechází ve čtyřboké patro, kryté vysokým šindelovým stanem. Zajímavý je také hřbitovní kamenný barokní portál, kostel Nanebevzetí Panny Marie, rozsáhlý hřbitov kolem kostela, v jehož původní zdi jsou zasazeny náhrobní desky se znaky majitelů hradu Vřešťova. Dominantou náměstíčka je sloup sv. Jana Nepomuckého a rodný dům Františka Xavera Duška, majitele pražské Bertramky, kde byl několikrát na návštěvě Wolfgang Amadeus Mozart. Pro jeho ženu, vynikající zpěvačku, Josefinu Duškovou, napsal Mozart onu slavnou árii "Sbohem, můj krásný plameni". Na Duškově rodném domě je zasazena pamětní deska s textem: "Zde se narodil 8. XII. 1731 český skladatel F. X. Dušek, otec českého klavírního umění, přítel Mozartův". Prostor hřbitova je vynikajícím vyhlídkovým místem do širokého okolí.
Turistické trasy – žlutá
Cyklotrasy – červená značka 4085, 4116
Žireč
Žireč je dnes součástí města Dvora Králové nad Labem. Na místě nynějšího zámku stávala renesanční tvrz z roku 1581. V polovině 17. století byla předána jezuitům, kteří zde začali budovat svou rezidenci. Současně s tím byla ves povýšena na město. Jezuitské městečko bylo doplněno řadou plastik, z nichž některé jsou dílem Braunova spolupracovníka, místního rodáka, Jiřího Pacáka.
Cyklotrasy – červená značka 24, 4085
Přehrada Les Království (Tešnovská přehrada)
Několik kilometrů od Dvora Králové nad Labem, proti proudu řeky Labe, je přehrada
Les Království, možná nejkrásnější údolní přehrada v Čechách. Jako pohádka působí
přehradní hráz, věže, dům hrázného, vodní plocha i okolní rozsáhlé lesní porosty.
Důvodem k postavení této přehrady byla velká voda v červenci roku 1897, která
byla tenkrát brána jako voda stoletá. Přehrada se začala stavět v roce 1910
zároveň s přehradou na horním toku Labe u Špindlerova Mlýna.
Tyto dvě přehrady měly zabránit škodám, které velká voda z roku 1897 způsobila na Královédvorsku
a Jaroměřsku. Přehrada u Dvora Králové nad Labem však do začátku války v roce
1914 dostavěna nebyla, byla dokončena až v roce 1919 a o dva roky později zde
byla vybudována elektrárna. Účel přehrady je především ochranný, t.j. zachycování
velké vody. Dalším úkolem je výroba elektrické energie a do třetice je to zlepšování
průtoku při nízkých stavech vody. Od roku 1964 je tato přehrada chráněna jako
technická památka.
Turistické trasy – modrá, zelená
Cyklotrasy – červená značka 24
Kuks
Tuzemskými i zahraničními návštěvníky je stále obdivovaná památková rezervace Kuks a Betlém.
Na vynikajících plastikách, jimiž je osazeno severní průčelí zámku i jeho terasa, a rovněž i na další výzdobě Kuksu se podílela řada umělců. Především však Matyáš Bernard Braun, který se ujal sochařské výzdoby v roce 1712. Nejznámější jsou dvě řady soch - vždy 12 postav - představujících ctnosti a neřesti. Další stavitelskou památkou je kostel s půdorysem ve tvaru nerovnoramenného osmiúhelníku, který se řadí se ke vzácným stavbám své doby. Tento nejrozsáhlejší barokní komplex v Čechách nechal vybudovat hrabě František Antonín Špork (1662 - 1738) jako lázně při minerálních pramenech. Počátek stavební činnosti je kladen do roku 1695. Do dnešních dnů zůstal zachován kostel, klášter a sochařská výzdoba na pravém břehu Labe.Budova lázní na levém břehu zanikla před sto lety. Sláva lázní začala upadat po smrti F. A. Šporka a po velké povodni, která poničila značnou část lázní v roce 1740. Do dnešní doby se zachovala budova původního Hostince U Zlatého slunce z r.1699. V letech 1874-1996 budova sloužila pro školní účely. Od července 2003 Hostinec obnovil svoji činnost. Před budovou jsou sochy David a Goliáš od M.B.Brauna.
V létě 2002 byla otevřena naučná stezka Kuks - Betlém. Výchozími body jsou parkoviště v Kuksu a u Betléma. Na trase naučné stezky jsou umístěny informační panely, které vás seznámí s historii jednotlivých památek.
Turistické trasy – červená, žlutá, modrá
Cyklotrasy – červená 24, 4116, modrá 4117
Betlém
V Novém lese mezi Kuksem a Dvorem Králové nad Labem v letech 1723 a 1732 postupně vznikalo významné dílo středoevropského barokního sochařství, pro který se podle ústředního motivu Narození Páně vžil název Betlém. Zakladatelem a mecenášem této galerie v přírodě byl hrabě František Antonín Špork. Plastiky v ní vytvořil Matyáš Bernard Braun se svými pomocníky, mezi nimiž byli i významní čeští sochaři. Díla jsou vytesána do skal a to jim zajišťuje mimořádné postavení v evropském sochařském umění 18. století. Z původního areálu, vlivem nejrůznějších okolností, zůstalo jen torzo. I tak zde návštěvníci mohou obdivovat např. reliéf Narození Páně a Příchod Tří králů, sousoší u Studny Jákobovy, mohutnou sochu poustevníka Juana Garina před jeskyní, sochu postevníka Onufria, silně poškozenou sochu sv. Jana Křtitele, sochu sv. Maří Magdaleny či reliéf Vidění sv. Huberta.
V létě 2002 byla otevřena naučná stezka spojující Betlém a Kuks. Výchozími body jsou parkoviště v Kuksu a u Betléma. Na trase naučné stezky jsou umístěny informační panely, které vás seznámí s historii jednotlivých památek.
Turistické trasy – červená, žlutá
Cyklotrasy – červená 4085, zelená 4133
Čertovy hrady
Přírodní památka vyhlášená v roce 1949. Chráněné území geologického charakteru je tvořeno skalními útvary a rozsáhlým balvaništěm s ojedinělými starými buky ve smíšeném porostu. Nachází se asi 4 km jihozápadně od Dvora Králové nad Labem.
Turistické trasy – modrá
Cyklotrasy – zelená 4133
Slučí kameny
Výrazný pískovcový skalní útvar (511 m n. m.) v Kocléřovském hřbetu se nachází asi 10 km severním směrem od Dvora Králové nad Labem. Dosahuje délky asi 25 m, šířky 10 m a výšky 7 m.
Turistická trasa - žlutá 7288
Bílá Třemešná
Obec se nachází v klidném údolí Podkrkonošské pahorkatiny asi 7 km od Dvora
Králové nad Labem. Nejstarší historická zmínka o Bílé Třemešné pochází z 1.
poloviny 13. století, kdy ji ve své závěti, spolu s jinými vesnicemi, odkazuje
dvorský číšník Zbraslav Vchynic své manželce Domaslavě.
V letech 1626 - 1628 v obci našel své útočiště Jan Amos Komenský, který se při
útěku z vlasti skrýval, spolu s dalšími pronásledovanými českými bratry, v bývalém
zámečku. Zámeček byl v letech 1855 – 1866 rozbořen. Dnes je v jeho zahradě pomník
J. A. Komenského od Ladislava Zívra a památník s expozicí o jeho životě a díle.
Návštěvníci tu mohou najít různé dokumenty, fotografie či mapy pocházející z
této doby. Zajímavostí je historický model bývalého zámku.
V obci je možno navštívit římsko-katolický kostel sv. Jakuba, založený koncem 16. století a renovovaný roku 1680 na náklady Jana Arnošta, hraběte ze Schaffgotsche. Byl vystavěn v románském slohu, dominantní je jeho mohutná čtyřhranná věž. Nad vchodem je umístěna kamenná deska se znakem Jana Arnošta a letopočtem 1691. Zajímavá je křtitelnice z 18. století a figurální náhrobek z roku 1578. Blízko kostela stojí stará farní budova v empírovém stylu.
Asi 1,5 km jižně od obce je ve svahu jeskyně zvaná Skrýše. V jeskyni se údajně skrýval i J. A. Komenský. 4 km severovýchodně je v údolí Labe situována přehrada Les Království.
Turistické trasy – červená, zelená
Cyklotrasy – červená 4139
[nahoru]
Adršpašsko-Teplické skály
Skalní města vytvořená tektonickou a erozní činností v původně souvislé pískovcové tabuli se nachází asi 40 km od Dvora Králové nad Labem. Celá národní přírodní památka, která je typická rozsáhlými skalními městy i soustavou izolovaných věží a pilířů, je výjimečná nejen svou geomorfologií, ale i výskytem celé řady vzácných druhů rostlin a živočichů.
Babiččino údolí
Malebné údolí řeky Úpy situované mezi Havlovicemi a Českou Skalicí. Turisty hojně vyhledávaná přírodní památka (1952) se nachází asi 25 km od Dvora Králové nad Labem. Při procházce naučnou stezkou je možné se vrátit do první poloviny 19. století a znovu prožít osudy hrdinů „Babičky“ Boženy Němcové, podle které údolí získalo své pojmenování. Navštívit můžete například zámek Ratibořice, hospodářský dvůr, Ludrův mlýn, panskou hospodu, Staré bělidlo, Viktorčin splav či pomník Babičky s vnoučaty od Oty Gutfreunda.
Český ráj
Největší chráněná krajinná oblast v České republice - Český ráj - je situována asi km 45 od Dvora Králové nad Labem. Malebný kraj mezi Turnovem a Jičínem je typický zejména mnoha skalními městy (Prachovské skály, Hruboskalsko). Návštěvníkům však mimo to nabízí i řadu dalších přírodních zajímavostí, historických památek (Trosky, Kost) i lidovou architekturu. V roce 1955 byla na území Českého ráje vyhlášena chráněná krajinná oblast.
Celá oblast je protkána dobře značenými turistickými trasami a cyklostezkami.
Krkonoše
Nejvyšší a nejnavštěvovanější pohoří České republiky se nachází asi 40 – 50 km od Dvora Králové nad Labem. Hřbety Krkonoš se táhnou v délce 35 km od Novosvětského sedla na západě ke Královeckému sedlu na východě. Nejvyšší hora Sněžka je na česko-polské hranici v nadmořské výšce 1602 metrů n. m.. Pro své mimořádné přírodní bohatství bylo v roce 1963 území Krkonoš vyhlášeno národním parkem. Díky svým přírodním krásám, konfiguraci terénu a sněhovým podmínkám se Krkonoše staly jedním z nejvyhledávanějších míst rekreace v České republice. V letním období se jedná především o pěší a cykloturistiku. K dispozici je dobře propracovaný systém značených tras a množství horských chat. V zimním období poskytují Krkonoše ideální podmínky pro lyžaře. K dispozici je celá řada lyžařských center s upravovanými lyžařskými vleky a sjezdovkami i desítky kilometrů běžeckých tras. V oblasti je vybudována dobře fungující infrastruktura, která návštěvníkům umožňuje plně si vychutnat svůj pobyt v Krkonoších.
Pecka
Hrad se nachází asi 20 km od Dvora Králové nad Labem. Neprůkazné pověsti datují dobu vzniku hradu do 12. stol. Poprvé se hrad připomíná roku 1322 jako majetek Budivoje z Pecky. Dá se tedy předpokládat, že ještě před tím, než došlo ke stavbě zděného kamenného hradu, stála na tomto místě dřevěná tvrz. Hrad sám byl vybudován příslušníky rodu Vartenberků na místě bývalé tvrze na počátku 14. století. K podstatným změnám, kdy byl hrad postupně přebudován na pohodlné zámecké sídlo, dochází v polovině 16. stol. za Škopků z Bílých Otradovic. Celou stavbu dokončil a definitivní podobu jí vtiskl věhlasný cestovatel, spisovatel a hudebník Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic na začátku 17. století. Výsledkem dlouhodobé stavební aktivity je půvabný renesanční zámek, sestávající ze čtyř prostorných dvoupatrových křídel uzavírajících obdélníkové nádvoří ze všech stran. Po jeho popravě v roce 1621 na Staroměstském náměstí a konfiskaci jeho majetku hrad přešel k panství Albrechta z Valdštejna. V roce 1627 daroval Albrecht z Valdštejna hrad Pecku kertuziánskému klášteru. Roku 1830 hrad vyhořel, přestal být udržován a postupně zpustl. Teprve v r. 1921, kdy se zřícenina stává majetkem obce Pecka, jsou zahájeny první záchranné práce a podniknuty nejdůležitější opravy. Další fáze oprav pak proběhla v šedesátých letech. Západní palác byl zastřešen a provedla se stavební rekonstrukce dvou horních pater. V devadesátých letech byly upraveny další prostory v přízemí a v hradním sklepení.